Nesuďme muže...

17.02.2016 15:00

Nesuďte muže podle jeho meče a zbroje, ale podle ženy, která stojí po jeho boku.

Co o nás říkají vztahy, které navazujeme? Úvaha, jak naše vztahy odráží vztah k sobě samému.

Nesuďte muže podle jeho meče a zbroje, ale podle ženy, která stojí po jeho boku. Má-li skvělý meč a blyštivou zbroj, ale vedle sebe ženu, která vypadá jako loutka, pak se netřeba bát, protože takový muž nic velkého nedokáže. Je-li ale mužova žena svobodná, silná a šťastná, pak by se měli mít všichni na pozoru, protože to je skutečně nebezpečný muž, schopný velkých věcí.

Když jsem tento citát umístil na svoji Fb stránku Smysluplné vztahy, získal více jak 1400  like:)  Zdá se, že tematika vzájemného zrcadlení v partnerství je inspirativní. Je to jiný úhel pohledu na vztahy, asi proto nás tak oslovuje.

Citát mimo jiné dokonale vyjadřuje fakt, že vztahy představují příležitost poznat sama sebe. Dokonce bych řekl tu nejupřímnější. Každý člověk včetně kolegů v práci, kamarádů, spolužáků a životních partnerů nám ukazuje něco o nás samých. Když budeme dosti pozorní a bdělí, můžeme to rozpoznat a odhalit vzorce chování, kvůli nimž nejsme ve vztazích spokojeni. Dostaneme tak klíč k jejich změně. Je možné říci, že to jak se ve vztazích cítíme, je odrazem toho, jak se cítíme uvnitř sebe. To, jak se k nám chovají druzí, odráží náš vztah k sobě a naše vnitřní postoje.

Pokud zažíváme nepříjemné pocity a nezměníme naše vzorce myšlení (často získané už v dětství) a změníme pouze vztahy nebo prostředí, budeme se brzy nacházet ve velmi podobné situaci.
Například, když začneme vnímat svoji hodnotu, tak ti, co nerespektovali náš názor, se o něj najednou zajímají a přestávají se chovat neuctivě. Sebevědomí v tom pravém smyslu slova je sebeuvědomění. 

Našimi postoji si tvoříme určité zkušenosti a očekáváme, že to funguje všude stejně. Tyto vzorce si sbíráme odmalička v každodenním životě s našimi nejbližšími. Například žena, které dnes něco vadí na jejím partnerovi, si tuto věc posbírala od všech mužů ve svém životě, počínaje otcem a dědečkem, přes bratry, spolužáky a přátele. Tato její zkušenost, odráží i její očekávání a vnitřní přesvědčení o světě a realitě.
Nevědomým vnitřním nastavením, resp. tím čemu věří, si následně vybere například nevěrného partnera. Většinou je to tak, že podobně to mají nastaveno i její kamarádky (rezonují s ní, proto jsou ji blízké), a tím ji tuto zkušenost "realita" života potvrzuje. Pak generálně tvrdí „všichni muži jsou stejní".

Jinak řečeno, naše zkušenost, která se vytvořila na základě našeho vnitřního přesvědčení, často nevědomého, se nám potvrzuje a my si myslíme, že to nelze změnit, protože svět je prostě takový. Svým přesvědčením se účastníme na tvoření naší reality. To znamená té části světa (vesmíru), kterou nazýváme „můj život“. 
My život nevytváříme tím, že ho formujeme. Vytváříme ho tím, co z toho nekonečného proudu vjemů vnímáme a ukládáme jako přesvědčení. To čemu věnujeme pozornost. Pokud tento princip prohlédneme a pochopíme, zjistíme, že si své vztahy můžeme tvořit svobodně mnohem více, než si myslíme. Důležitý je ovšem ten prvotní vztah - k sobě samému. Zde je nutné začít.

Zkuste si malé cvičeni. Napište upřímně vztahové situace, které se vám opakují. Například:
Muži (ženy) jsou nevěrní (é)
Mužům (ženám) nemůžu věřit a nevěřím.
Druhý se mnou manipuluje… atd.
Velice jednoduše takto získáte přehled, o nastavení svých vnitřních přesvědčení, která vás mohou provázet celý život, pokud na nich nebudete pracovat.

Z citátu v úvodu je tedy možné vydestilovat poučení:
To, jak vypadají naše vztahy, odráží, jaký je náš vztah k sobě samému.

Z toho je patrné, že obviňování druhého nemá smysl. Pokud mi něco nevyhovuje, vždy mám možnost to změnit, ale začít musíme sami u sebe. Někdy je to bolestné, nicméně výsledek stojí za to. Získáme tím právě to zdravé sebevědomí - sebeuvědomění,  o kterém již byla řeč. To rozhodně není málo. 

Cestou k sobě samému a poznáním svých často nevědomých reakcí, vneseme více klidu do svého života. Jung mluvil o nevědomí, o stínu. Není to nic mystického, je to vlastně jen ta naše část, kterou neznáme, protože nejsme zvyklí se pozorovat. Vnímat své reakce, být bdělí k tomu odkud pramení. Být k sobě upřímní a dotazovat se sami sebe, vnímat se. To vnese do stínu světlo, neboli vědomí. Náš život se pak stává vědomým. 

Když se vrátím ke vztahům, jsou situace, kdy změníte své vnitřní nastavení, vzorce svého myšlení a součástí této změny může být i to, že se Vám promění vnější prostředí. Jinými slovy se například s partnerem rozejdete. Odpovědnost musíme vzít i za tuto variantu.