10 NEJVĚTŠÍCH PARADOXŮ, KTERÉ MUSÍME POCHOPIT, ABYCHOM BYLI SCHOPNI BUDOVAT VZTAH

06.10.2015 17:48

Můj kamarád, zámožný pětasedmdesátník, si pořídil o dvě generace mladší přítelkyni.

„Nebojíš se, že je s Tebou jen kvůli penězům?“ žertuji. A on mi odpověděl nádherným paradoxem:

„V to pevně doufám! Protože láska k člověku je pomíjivá, zato láska k penězům trvalá.“

Máloco v životě je tak paradoxní jako láska.

Nic nepřináší člověku tak extrémní pocity štěstí i neštěstí.

Nic nemá dál k romantice než každodenní budování vztahu.

Nic není tak komplikované, a přitom to pořád stojí za to.

Když jsem byl ještě mladé tele, nakažené romány, nerozuměl jsem paradoxům lásky. Chtěl jsem vše řešit hrdinně a okázale. Jednou, přepadlý z nevěry mé první přítelkyně, jsem chtěl skočit z mostu. Muž, který šel zrovna kolem, povídá: „Mladej, nikdy se nezabíjej kvůli ženě.“

- „Proč?“

- „Na Tvůj pohřeb si ještě přivede jiného muže.“

Dnes už jsem starý pes. Uvědomuji si největší paradoxy lásky, díky jejichž pochopení je možné budovat zdravý vztah. Jakých deset mám nejraději?

1. Zatímco čekáme na osudovou lásku, tou se může stát kdokoli, kdo s námi buduje

Osudová láska. Spřízněná duše. Soulmejt, jak říkají Britové. Někdo je schopen celý život stát u okna a vyhlížet dokonalého prince na bílém koni. Jiný v pohádky nevěří, vezme zavděk nedokonalým polotovarem a náhle zjistí, že onou spřízněnou duší se stává téměř jakýkoli milující partner, který je ochoten pracovat na vztahu s námi. Ano, silou lásky a oddanosti vznikají princové na bílém koni, tak jako se chybující lidé teprve zkušenostmi obrušují k větší bezchybnosti.

Pravá láska, to není konkrétní osoba. Pravá láska je vztah – dvou lidí, kteří chtějí vytvářet spolu a dennodenně kompromisy. Ano, nejúžasnější vztahy, tak jako všechny úspěchy v lidském životě, jsou o práci. V tomto případě párové práci. Úspěšný vztah totiž nepadá z nebe, ten se buduje.

2. Společné problémy utužují

Když nováček nebo mentálně nezralý jedinec čelí ve vztahu prvním problémům, má sklon vykřikovat: „To nemám zapotřebí, samotnému mi bylo lépe.“ Mohlo tak křičet už mimino, když jsme chtěli, aby se naučilo mluvit, chodit, plavat. Tak totiž člověk roste. A stejně roste vztah. Ano, vztah roste díky problémům, které se oba učí překonávat. Úspěch je totiž překonávání problémů.

Jestliže pacient po operaci není spokojen s nevzhlednými stehy, ano, může si je začerstva přetrhat – tak jako ještě mladou vazbu ve vztahu. Je to velmi snadné. Ale problém to nevyřeší, spíše zhorší.

I ve vztahu po vyřešených problémech zůstávají jizvy. Nicméně nejsou nic, za co bychom se měli stydět, co zakrývat. Jizvy jsou znamení, na která bychom měli být naopak pyšni. Připomínají nám totiž to, co jsme překonali.

Važme si všech společných problémů. Jsou prověrkou, do jaké míry dokážeme být (oba) silní.

3. Chyby si nevyčítejme, chybami se posouváme

Když se lidé přou, rozhovory jsou vždycky náročné. Méně chytří partneři se hádají, protože nedokážou pochopit základní premisu člověčenství – že jsme všichni odlišní. Vzhledem k jiným genům, výchově, životní cestě a zkušenostem, které jsme cestou nabrali, mnohdy nemůžeme druhého pochopit, jen přijmout jeho názor, právo na pravdu i právo na omyl. Náš pohled není lepší než jeho, a pokud se chceme smát jeho chybám, hrajeme si na mimozemšťany, kteří nemají nic společného s člověkem. Člověk chybuje. Tak poznáte člověka.

Vezměme si například komunikaci: Když se lidé přou, správná slova vždycky nepřicházejí lehce a napoprvé. Protože i my děláme chyby a chybami se učíme. I přesto ovšem komunikovat musíme. Nejvíce škod ve vztahu páchají slova, pocity a myšlenky, které zůstávají nevyřčeny. Někdy musí ven i to zlé, co v nás zahnívá. (Četli jste o Hromosvodech a Bouřkových mracích?)

Ano, ve vztahu to pak může hřmít, ale každý pár potřebuje komunikovat – už proto, aby si ověřil, že je vztah natolik silný, aby další přeháňku přežil.

Kdykoli máme cokoli na srdci, komunikujme. Nemysleme si, že když něco zatajíme, vztah bude o to snazší. Nebude. Protože my jsme součástí vztahu. A pokud nás něco tíží, zatěžuje to celý vztah.

2. stránka: Co má vztah společného s kánoí a proč ten, kdo ubližuje druhému, ubližuje i sám sobě?

4. Kdo ubližuje druhému, ubližuje oběma

Ve vztahu nikdy není jeden vítěz a jeden poražený. Jsou jen dva vítězové a dva poražení. Vztah si můžeme představit jako kánoi. Smát se druhému, že míří do nebezpečných peřejí nebo rovnou pod jez, je nesmyslné, protože my tam plujeme s ním.

Tak se musí přistupovat ke všem problémům i komunikaci. Čím agresivněji odhodíme bumerang, tím zuřivěji se nám vrátí. I když si myslíme, že žijeme jen svůj život, ve vztahu vše sdílíme. A brzy se naučíme jiné matematice, než kterou známe ze školy: totiž že sdílená radost je dvojnásobná radost, zatímco sdílená starost je poloviční starost. Pak se naučíme sdílet trpělivost, optimismus i polibky. A dojde nám, že:

5. Dáváním ve zdravém vztahu ještě nikdo nezchudl

Proč jsou zamilovaní lidé tak naspeedovaní? Jaké drogy berou? Energie ve vztahu totiž funguje jinak, než jak jsme se učili. Multiplikuje se. Násobí.

Když poskytneme partnerovi energii, třikrát posílí. Posílí totiž partner (kterému pomůžeme), posílíme my (o nádherný pocit, že nejsme zbyteční) a posílí i náš vzájemný vztah (ve kterém si uvědomíme, že se jeden na druhého můžeme v těžkostech spolehnout, což je uvědomění k nezaplacení).

A tu energii je možné dát vždy. I tehdy, když nám není do řeči. Stačí pouhý polibek – jako ideální nástroj, když už nezbývá co říct.

Podobně partneři mohou sdílet své chyby a zkušenosti. Protože na výrobu chyb jsou dva, rostou lidé ve vztahu dvakrát rychleji než sami. Dvakrát více se totiž ponaučují a zmoudří. Tedy, pokud chtějí. S lidmi neúspěšnými v osobním životě, kteří si neumějí připustit ani vlastní chybu, žádné zmoudření nemůže nastat.

6. Lidé, kteří odejdou, s námi zůstávají

Nepropadejme žádné naději, že když nevhodného partnera opustíme nebo on opustí nás, zbavíme se ho. Naopak, on zůstane navždy naší historií. A je to dobře zařízené.

Někdo se sice vyčítavě tluče do hlavy, jak mohl žít s někým špatným, jak mohl prý ztratit tolik let… Já doporučuji udělat opak. Děkovat za to, že jsme žili s někým špatným a prošli jeho školením.

Berme to jako investici. Zainvestovali jsme do budoucna. Ano, možná jsme museli trpět. Ale výnosem je celá naše budoucnost. Všechny budoucí vztahy, které už nikdy nebudou jako ty minulé.

Nevím, jak Vy. Já si myslím, že jste naopak ušetřili spoustu času.

7. Změnit druhého můžeme pouze tak, že změníme sebe

Všichni lidé na světě mohou změnit pouze sebe. Nikoho jiného nemohou ovlivnit, natož za něj odpovídat. Každý člověk je strůjcem svého štěstí, a tak je třeba ho chápat i ve vztahu. Místo umanuté snahy měnit partnera mnohdy stačí poskytnout mu podporu a vlastní příklad. Když přesto nemá motivaci zapracovat na sobě, obvykle pomůže vyložit své karty na stůl tak, aby partner věděl, jak se cítíme a proč. Pokud mu na nás záleží a miluje nás, měl by se nad sebou zamyslet. Jestliže ani MY nejsme dostatečným důvodem pro to, aby sám sebe změnil, pak vztah nebude fungovat. Protože vztah je jako dvojkolo. Není možné, aby jeden šlapal a druhý brzdil. Protože dvojkolo pak nejede.

Ale pamatujme, že nejlepší způsob, jak někoho podpořit, je pomoci mu, aby sám objevil tu nejlepší verzi sebe sama. Aby sám na sobě zapracoval. Protože to bude vnímat primárně jako svůj úspěch, svou zásluhu, svůj dosažený cíl.

A my na něj budeme právem pyšni. Protože on to dokázal.

Podobně jako dítě, kterému pro jistotu děláme záchranu rukama, když se snaží poprvé plavat. Dokáže to dítě. Ne my. Ale bez nás a vědomí, že někde poblíž jsou naše ruce, by se vůbec neodhodlalo.

8. Každý řetěz je silný jen jako jeho nejslabší článek

Někdo vstupuje do vztahu s klamnou představou, že když není spokojen sám, ve vztahu bude. Nebude. Protože hlavní problém si přináší s sebou. Svou vnitřní neschopnost pracovat na své spokojenosti.

Vztah za nikoho nepracuje. Ani druhý nám nemůže dát nic, co už nemáme v sobě. Může nás podpořit, abychom to v sobě hledali. Ale i spokojenost musíme nalézt sami.

Pokud jsme nespokojeni sami se sebou, vztah to nevyléčí. A navíc si musíme uvědomit svou odpovědnost. Kdo škodí sobě, škodí páru. Vztah je totiž jako řetěz. Každý řetěz je jen tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. Nezáleží na tom, že devět z deseti článků řetězu je supersilných. Je-li jeden zbývající článek super slabý, řetěz se přetrhne.

Proto je v zájmu i druhého partnera podporovat náš růst. A proto by v našem zájmu mělo být podporovat růst partnera. Protože tím zvedáme náš vztah.

Kdykoli vstupujeme do vztahu nešťastni, není to dobré rozhodnutí. Snažme se nejprve zapracovat na sobě, jinak tím od začátku oslabíme celý vztah.

Poslední 3. stránka: Jak to, že vztah s konkrétní osobou nám dává smysl a nikomu kolem nás nemusí?

9. I když nikomu jinému náš vztah nemusí dávat smysl, nám může

Rodičům nebo přátelům se toto bude číst těžko. Ale mně bylo vždycky úplně jedno, co si mysleli o mém vztahu. Mnohé mé vztahy nemohli pochopit. Nerozuměli jim. Jak by mohli, když nikdy nebyli v mé kůži, neznali mé hodnoty a můj způsob výběru?

Počítejme tedy s tím, že vždycky budou lidé, kteří odmítnou podporovat náš vztah, ba ho budou pomlouvat bez ohledu na to, jak nám připadá skvělý. Vztahy totiž nejsou od toho, aby dávaly smysl někomu třetímu.

A proč se vlastně nikdo třetí nedokáže do nás vcítit? Už v tom slově je odpověď. Vcítit znamená prožívat stejný cit, stejné emoce. Láska není rozumová věc, tudíž nelze vysvětlit logikou. Týká se pouze dvou srdcí, která se najdou jako dva internetové hotspoty. A nikdo další už k heslu nemá přístup.

10. Žádná láska netrvá věčně, a je to dobře

Lidé nežijí věčně. Tudíž ani vztahy. Dobře je to proto, že alespoň můžeme oceňovat to, co momentálně prožíváme. Okamžik a maličkosti.

Proč je prožívat? Protože nikdy nevíme, jak mnoho pro nás budou znamenat, až se jednou stanou minulostí. Láska nás nádherně učí pamatovat si, že jen proto, že něco netrvá věčně, neznamená to, že to nestojí za to.

Zdroj : © Petr Casanova

- See more at: https://www.firstclass.cz/2015/10/10-nejvetsich-paradoxu-ktere-musime-pochopit-abychom-mohli-budovat-vztah/3/#sthash.jLBBAHmW.dpuf